Odehrálo se to někdy před rokem, měsíc předtím jsem dokončil vysokou školu a přestěhoval se z kampusu, abych mohl pracovat v kancelářské budově, zatímco jsem hledal lepší práci, která by se více týkala mého oboru. Nebyl jsem dostatečně placený a už nějakou dobu jsem neviděl nikoho ze svých kamarádů z vysoké školy, takže jsem hodně dlouho trpěl samotou a depresemi. Abych upustil páru, chodil jsem do baru jako každý jiný dvacátník, ale tentokrát jsem měl opravdu zůstat doma.
Byl pátek večer a já jsem právě požádal svého šéfa o zvýšení platu. Odpověděl mi, že mě pošle domů dřív. Byl jsem ze života frustrovaný víc než obvykle a místo toho, abych se nejdřív stavil doma, jel jsem autobusem rovnou do svého oblíbeného baru.
Přijel jsem a všechno vypadalo normálně, hrála hudba, lidé se smáli. Atmosféra tohoto podniku se mi vždycky líbila. Celý večer jsem s nikým nepromluvil, až na jednoho kluka, jen abych si zapálil cigaretu.
Mlčky jsem seděl na barové stoličce, užíval si atmosféru, házel do sebe panáky a trochu to přeháněl s pitím. Než jsem se nadál, byly skoro dvě hodiny ráno a barman pronesl ta obávaná slova: “Za chvilku zavíráme”.
Usoudil jsem, že jsem toho za celou noc vypil víc než dost, a rozhodl jsem se, že si před odjezdem autobusem domů dojdu na záchod. Dveře do koupelny byly mírně podepřené zarážkou a já byl asi příliš opilý na to, abych si všiml nápisu mimo provoz.
Bez přemýšlení jsem vstoupil dovnitř, kopl do zarážky a zavřel za sebou dveře. Uvnitř jsem zjistil, že záchod úplně chybí a z podlahy trčí jen několik trubek. Otočil jsem se, abych odešel, jen abych zjistil, že se za mnou dveře zamkly.
Ve městě, kde bydlím, je trochu problém s drogami, takže záchody zůstávají zamčené, pokud nepožádáte barmana o klíč. Pokusil jsem se opilecky zakřičet, abych upoutal něčí pozornost, ale hluk přehlušili všichni ostatní opilci, kteří opouštěli bar. Napadlo mě, že barman zůstane, dokud se o něco později nezamkne. Třeba mě uslyší. Posadil jsem se na podlahu, abych pár minut počkal.
Ale já jsem si dal příliš mnoho a omdlel jsem na podlaze.
Probudil jsem se o něco později, stále v koupelně. Zkontroloval jsem telefon a zjistil, že je skoro 3:45.
Pak jsem to uviděl. něco se změnilo, zatímco jsem byl v bezvědomí, Moje kalhoty, které byly předtím čisté až na pár šmouh horkého oranžového prachu, teď překypovaly fekáliemi. Někdy v noci jsem se musel posrat. Tedy spíš moje prdel se posrala.
Křičel jsem jako smyslů zbavený.
Na tomhle světě není žádná spravedlnost. Tu noc mi byla vzata důstojnost a dokonce i lidskost. Mám v zadku hovno a Bůh je mrtvý.
Přidej názor
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.