Zrcadla

Ztratil jsem se v lese, a když už jsem několik hodin bloudil, našel jsem chatu. Bylo pozdě a já byl unavený. chalupa byla opuštěná, tak jsem se rozhodl, že to druhý den majiteli vysvětlím. Byla to jedna místnost plná portrétů. Děsivých portrétů. Neřešil jsem to a šel jsem spát. Probudil jsem se v deset ráno. Majitel byl pořád někde pryč, ale to nebyla jediná zvláštní věc. Dveře a rámy obrazů byly poškrábané. Dveře byly trochu pootevřené a portréty byli prázdné, až na jeden jediný. A mě v tu chvíli došlo, že to nebyly portréty, ale zrcadla. Ty věci uvnitř byli venku. Přiblížil jsem se k tomu poslednímu. To monstrum mě táhlo dovnitř, bránil jsem se, ale nešlo to. Byl jsem v místnosti se třemi zrcadly. Když jsem vstoupil do prvního, omdlel jsem.

Probudil jsem se v tmavé místnosti, ve které jsem našel vzkaz s nápisem; ,,Uteč,  jestli to dokážeš.”

Nerozuměl jsem tomu, ale to se brzy změnilo.

Jestli znáte hru Granny, tak tohle bylo podobné. Tady vám stačilo najít jenom jeden klíč a utíkat před pomateným dědkem, který se vás snažil zabít. Když jsem se po několika hodinách utíkání a hledání klíče dostal na půdu, našel jsem konečně klíč.

Pak nastal zádrhel, dostal se tam ten plesnivej dědek. Klíče jsem hodil do kapsy a vzal jsem si basebalovou pálku. Dědek měl sekeru, ale jen díky tomu, že jsem byl rychlý a silný, jsem se mu dokázal vyhnout a zmlátit ho do bezvědomí. Po odemčení dveří jsem se dostal do té místnosti se zrcadly. Teď už tam byly jenom dvě. 

Když jsem vstoupil do dalšího, ocitnul jsem se pod pódiem. Brzy jsem pochopil, že jsem gladiátor. Gladiátorů bylo včetně mě pět. Když nás vypustili do arény, chvíli jsme tam jen tak postávali a pak na nás vypustili tři muže, kteří byli ozbrojeni více než my.

Když jsme dobojovali, zbyl jsem jen já, a jeden další gladiátor. Z pěti jsme zbyli jen dva. Když naši věznitelé určili, že jsme dostatečně odpočatí, vypustili na nás lva. V naší pauze jsme se dohodli, že lva, druhý gladiátor, Maximus, bude provokovat, abych ho mohl zabít. Ještě před tím, než jsem lva zabil, ten lev Maximovi rozkousal hrdlo. Když jsem ho tedy konečně zabil, objevil jsem se zpět v té místnosti na začátku.

Tentokrát tam už bylo jenom jedno zrcadlo. To poslední. 

Když jsem do něj vstoupil, objevilo se přede mnou to největší dřevěné bludiště jaké jsem kdy viděl. Podle mapy na sloupu jsem byl veprostřed a jediná cesta byla přes starý dřevěný most, pod kterým byla láva. Bez problému jsem došel k mostu, a pak se za mnou ozval hlasitý vřískot. Otočil jsem se a za mnou bylo snad třicet lidí, o kterých jsem z dokumentů věděl, že mají být mrtví. Rozběhl jsem se po tom mostě, který se za mnou rozpadal a na druhé straně jsem se skryl.

Skrýval jsem se snad měsíce, možná roky, teda, alespoň mi to tak připadalo. Pak začalo svítat, a já viděl, jak se vše kolem mě mění v mlhu. Opět jsem omdlel a poté jsem se probudil zpocený ve své posteli. Všechno to byl jen sen.

Originální autor: creepyfantom