Přízraky v odrazech

Poznámka od autora; Tento příběh je pokračováním jedné z mojí předešlé creepypasty jménem ZRCADLA a pokud jste si ji nepřečetli, tak vám ji doporučuji. Přeji příjemné čtení!

Albert si zrovna u regálů vybíral, které cereálie si vybere, ale jeho pozornost si vezme televize nad kasou, kde reportér hlásí o muži, který hystericky blábolí o tom, že byl v chalupě, ve které byla zrcadla, která sloužila jako portál do nebezpečných světů. ,,Ty lidi pro pozornost udělají fakt všechno´´ řekl Robert, prodavač, majitel a jediný zaměstnanec obchodu. Albert se jen pousmál a pokýval hlavou. Robert byl známí Albertova otce, takže si zvykl na to, že je Albert tichý a vždy udělá vše pro to, aby byl co nejrychleji zase doma a sám. Nakonec si vzal oba druhy cereálií a dokonce od každého druhu dva kusy. Robert se jen pousmál a cereálie mu namarkoval, mezitím co si Albert ještě zašel pro mlíko. Když Albert dorazil domů, kromě jeho psa ho také přivítal jeho odraz v zrcadle, které bylo přímo naproti vstupní hale.

Když se do něj Albert podíval, zdálo se mu, že tam spatřil jakousi postavu. Byl to jen zlomek vteřiny, takže tomu Albert nevěnoval žádnou pozornost. Rozhodl se, že si udělá cereálie. psovi dá granule a pak se s ním bude dívat na film. Jelikož měl Albert zrcadlo téměř v každé místnosti, nedokázal se vyhnout pocitu, že se v zrcadlech nachází přízrak. Kvůli tomuto pocitu si myslel, že ten muž z televize v obchodě, nebyl blázen a skutečně vstoupil do zrcadel. Ačkoliv to Albertovi přišlo jako klišé z laciného filmu, začínal tomu věřit. Každý týden minimálně jednou viděl v obraze ten samý přízrak, jako ten den, kdy se vrátil z obchodu. Poté se týdny staly dny a po několika dnech přízraky viděl kdykoliv se podíval do zrcadla. Byli to jen šmouhy lidského tvaru. Albert po dlouhých týdnech zjistil, že se přízraky v zrcadlech neukazují jen na chvilku, ale klidně i na celou dobu, co se do zrcadla díval. V tu samou chvíli se přízraky začali přibližovat. Zprvu to bylo opravdu pomalé, téměř nerozpoznatelné, ale z každým dalším podíváním do zrcadla se zrychlovali. Albert nevěděl, co má dělat, ale všiml si, že přízraky nemůžou projít skrze zrcadlo, proto se rozhodl, že se zrcadla zkusí dotknout. V tu samou chvíli, kdy se Albert zrcadla dotknul, omdlel a po neurčité době se probral v lese. Zmaten tím, jak se do lesa dostal si začal uvědomovat, že ten muž z televize před mnoha měsíci měl pravdu. Když tak procházel tím lesem, tak se snažil si vzpomenout, jestli ten muž z televize neříkal náhodou něco o tom, jak se dostal z lesa. Vzpomínání bylo marné.

Když Albert bloudil lesem už několik hodin, spatřil stavbu. Na rozdíl od chalupy, kterou popsal ten muž v televizi, tohle byla spíše chýše. Když do ní vstoupil, uviděl v ní truhlu a postel. Hned vedle vchodu bylo zrcadlo a vedle truhly stolek  se jednou židlí. Připadalo mu zvláštní, že tam nikdo není, ale rozhodl se, že půjde spát a pokud ho majitel najde, tak mu to všechno vysvětlí. Když se probudil, vchod, kterým vešel dovnitř tam už nebyl, ale zrcadlo vypadalo, jako by to nebyl jen neprůchodný materiál, ale vstup, nebo v tomhle případě spíše východ z tohoto podivného místa. Zkusil se ho dotknout, když se jeho ukazováček dostal skrze zrcadlo, pomalu do něj vešel celý. Na druhé straně za zrcadlem byl jeho byt. Albert byl trochu ztracen, protože vše bylo zrcadlově obráceno a když vešel do obýváku, tedy místnosti, ve které se poprvé dotkl zrcadla s přízrakem, spatřil svého psa ve zkamenělé pozici, jak běží ke kopii Alberta samotného. V tu samou chvíli si Albert uvědomil, že tohle byl moment chvíli před tím, než se probudil v tom lese. Poté ho napadlo, že by mohl jít prozkoumat okolí, takže otevřel vchodové dveře za kterými nebyla chodba a schodiště, byl tam obchod a byl to ten moment ve kterém Robert říkal, že lidé pro pozornost udělají opravdu všechno. Když se otočil směrem k dveřím a prošel jimi, ocitl se v momentu kdy jeho zkamenělí dvojník nebo co, šel směrem k cereáliím. Věděl, že skrze dveře chodí do minulosti prostřednictvím jeho vlastních vzpomínek, ale nechápal význam. Rozhodl se, že tentokrát projde dveřmi pro únikoví východ, ale opět byl ve svém bytě. Vstupní dveře bytu ho dostali do obchodu, jehož vstupní dveře ho dostali k regálům a únikový východ ho dostal zpět k němu do bytu.

Zopakoval tento zakletý kruh ještě několikrát, když mu došlo, že všude, kde se objevil, musí něco udělat, pokud se chce z tohohle prokletého místa dostat pryč. V bytě, kde jeho zkamenělé já omdlévalo stačilo jen, aby svou kopii prohodil skrze zrcadlo. Po té celý jeho byt zmizel a už chodil jen mezi regály s cereáliemi a pokladnou. U regálů to bylo opět jednoduché a velmi nudné a nezajímavé, protože stačilo vyndat jen ty dva druhy cereálií, které si Albert koupil. Ovšem, u pokladny to nebylo tak jednoduché. Po dlouhé době, která se zdála nekonečná mu došlo, že ta scéna není tak, jak si ji ve skutečnosti pamatuje. Dalo mu hodně zabrat, než vše dal do pořádku a když upravil i ty nejmenší drobnosti, vchodové dveře se otevřeli a když jimi Albert prošel, byl opět doma a chtěl o tom všem říct.

O nějakou dobu později se Robert díval na televizi, ve které Albert vykřikoval, že není blázen a že opravdu byl uvězněn v zrcadlovém světě stejně, jako ten muž před mnoha měsíci. Robert si ulevil. Najednou jeden ze zákazníku řekl; ,,Ty lidi pro pozornost udělají vše, že?´´ a Robert jen pokývl hlavou, když našel další cíl, který bude zdrojem jeho zábavy.

Originální autor: creepyfantom