Vytvořil jsem přístroj, pomocí kterého jsem přivolával jídlo

Už jako předškolák jsem byl velice kreativní a zdatný v návrhářství a tvorbě zajímavých vynálezů, které samozřejmě už vymyslelo spoustu lidí přede mnou, ale spíše jsem byl obdivován za to, jakým způsobem jsem to dokázal. Všechno to začalo v době, kdy jsem vymyslel svůj první přístroj, nebo spíše vylepšeninu. Ze staré mikrovlnky jsem sestavil přístroj, který dokázal nejen ohřívat ale také chladit. Ano přijde vám to možná jako ztráta drahocenného času, ale pro mé rodiče a kamarády to tak nadbytečné nebylo. Byl jsem vlastně až tak moc nadaný, že bych dokázal opravit cokoliv, na co by má malá ruka dosáhla.

Během čtyř let jsem opravil a vytvořil přes 300 funkčních výtvorů, z nichž tři čtvrtě bylo neužitečné a nevyužitelné haraburdí, na které na půdě sedal prach.

Když jsem tehdy po dokončení středoškolského vzdělání nastoupil na univerzitu, už jim tam mé přístroje nepřišly speciální. Naopak, za tu dobu co jsem tam chodil mi moji noví přátelé předvedli mnohem lepší výtvory, funkční obvody a já se zamýšlel nad tím, zda jsem vůbec nějaké nadání měl. Přátelé mi říkali, že mám jisté předpoklady pro vynalézání, ale musel jsem se snažit o něco více a tak jsem během jedné červencové noci vytvořil tohle. Vytvořil jsem něco, za co mě každý obdivoval, i dokonce moji přátelé a spolužáci na univerzitě. Jen byla škoda, že jsem svůj projekt musel ukončit, protože s tím nebylo něco ve finále v pořádku.

Vytvořil jsem přístroj, který přivolával jídlo. Zní to jako sci-fi záležitost, ale vlastně ani nebyla. Jen dokázal duplikovat atomy některých prvků během sub molekulárního louhování. Přístroj vypadal jako malá lednice, ale byl obalen acetylenem a v plechových průduchách měl gumové těsnění. Prostě vylepšená lednice, která uměla duplikovat jídlo….. nic divného.

Ovšem…. už bylo zvláštní jakými všemi způsoby to šlo udělat. Buď jste si museli ustřihnout chomáč vlasů a hodit je do jedné průduchy s nápisem CHLUPY a jídlo, které jste chtěli duplikovat zase do té s nápisem : SEM HOĎ JÍDLO. Dále to šlo udělat pomocí výkalů, ale na to nikdo z mých univerzitních testovačů neměl odvahu. Zkusili jsme tedy překalibrovat taktér, ale ten jednoho dne přestal fungovat, takže jsme bohužel nakonec museli využívat i tu horší variantu. Bylo to odporné, nechutné, ale fungovalo to. Když jsme výkaly házeli do otvoru číslo 1 a jídlo do otvoru číslo 2, skutečně se jídlo přepravilo do průduchy číslo jedna a v průduše číslo 2 zůstalo v tom samém stavu, jak jsme jej tam hodili.

Po týdnu oprav a experimentů s touto potravinářskou lednicí jsme mohli zase využívat variantu číslo A – tedy rozmnožovat jídlo pomocí chlupů a vlasů. Fungovalo to skvěle a jídlo, které bylo naduplikováno jsme následně zkoušeli jíst a chutnalo úplně stejně jako to původní. Atomární přeprava a rozmnožování jídla začal být trend v naší škole a všichni se snažili vytvořit podobný přístroj jako já, ale nikdo nebyl zcela úspěšný. Profesoři dumali nad tím, jak je něco takového možné, ale poté co to viděli na vlastní oči byli nadšeni a možná i trochu znepokojeni.

Nevěděl jsem jestli můj úspěch byla pouze shoda okolností a nebo můj přístroj byl doopravdy založen na mém nadání, avšak nicméně šlo o to, že se přístroj začal nejspíše opotřebovávat. Jídlo, které z něj později vylézalo bylo plné chlupů a černé nepřetransformované hmoty. Už se to nedalo jíst, byla to smíšenina chlupů a jídla z vedlejší průduchy. Chápal bych že se přístroj poškodil nebo se překalibroval automaticky na nejnižší hodnotu, ale byla tu jedna jediná výjimka. Jedno z jablek bylo celé prorostlé lidskými nehty.

Jak se tam dostaly?

Originální autor : CreepyStorm